Vzkříšení..

28. dubna 2011 v 20:01 | Cath. |  Téma týdne

Po dlouhé době, co jsem byla přijatá do klubu snílků, jsem si uvědomila, že bych jim tam taky mohla něčím přispět.. Jsem známý slohař, takže vzkřísím všechny své vzpomínky.. Pro někoho celkem nezajímavý článek.. Pro mě vyčerpávající práce..

Někdo by možná napsal, že si uplně vybavuje celou svou minulost, ale na světě jsem bezmála 15 let.. Kdybych zapřemýšlela, tak moje první vzpomínka bude asi vtipná historka s babičinným pejskem.. Do dneška si pamatuju, jak mi snědl mou milovanou fidorku.. Nikdo nechápe, jak si něco takového můžu pamatovat, ale vidím to jako kdyby to bylo dnes.. Tenkrát mi byli asi 2 roky, ale neustále to vidím před sebou..
Čas běžel a vzpomínky přibývali.. Ať je to třeba první dovolená u moře, nebo zážitky s rodinou.. Vzpomínky u kterých se člověk zasměje, některé člověku vhánějí slzy do očí...
Krásnou vzpomínku mám na svého dědu, kterého do dnes vidím za velmi moudrého muže.. I když tu se mnou už bezmála 7let není..
Třeba vzpomínky s přáteli.. Pamatuju si na to, když jsme byli malí.. Já a kamarádka a banda kluků jsme vždycky lítali po hořeňáku, hráli fotbal, stříleli z kuličkovek.. Ostatní holky se s náma nebavili, protože jsme si nehráli s barbínama, ale s pistolkama..
Potom šel čas a parta byla pryč.. Už si ani nepamatuju, jak jsme se přestali bavit.. Nastala škola a učení.. Myslím si, že ve školce to bylo celkem fajn, až na to poobědní spaní.. Nikdy jsem tam neusla..
Teď přeskočím pár let a posunu se do druhé třídy, kdy se mamce narodila druhá ségra.. od malička to byl anděl s ďáblem v těle.. Jen ty její oči jsou tak ďábelský jako je ona.. Pamatuju si, jaký měla krásný rohy z lokýnek když byla malá.. Naše malá blondýna.. :D I teď je loknatá stále ten ďábel... I když mě někdy štve, nikdy bych jí nevymněnila.. Možná protože je mi povahově dost podobná..
Mnoho krásných vspomínek mám z loňského roku.. Jak říkám ,,Všeho dobrého, i špatného.. Ničeho nelituji." Byl to úsměvný čas plný optimismu.
Později ale přišla tvrdá realita a já možná jsem se změnila.. těžko říct..
V životě nezapomenu na vspomínku na to, jak jsem mamku, rozbrečela na našem vystoupení..
V životě nezapomenu na to, jak za mnou děda přišel a řekl mi, že jsem dobrá.. (8 let mi platí hodiny kláves.)
V životě nezapomenu na to, jaké super kamarády jsem v životě měla..
V životě nezapomenu na tu holku, se kterou máme tolik společného, byl to první člověk, u kterýho jsem druhý den cítila, jako kdybych ho znala léta.. Děkuju (Natt.)
A v životě nezapomenu na svůj cíl.. ;)
Kdybych se měla zamyslet a oživit jednu vzpomínku, tak by to asi byla ta, která se ještě neudála, protože všechny vzpomínky jsou tam, kde mají být v mé hlavě a srdci..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pinq-paradiso pinq-paradiso | Web | 28. dubna 2011 v 20:07 | Reagovat

áá užasny design :) a dekuji.

2 Denisse Denisse | Web | 28. dubna 2011 v 20:10 | Reagovat

vlasofil :D to sylším poprvé :) každopádně díky:)

3 nikol-fiziova nikol-fiziova | Web | 28. dubna 2011 v 20:12 | Reagovat

nádherný design,jinač ja bych taky dala tenisky:Dbo podpatky nosím jedině když jdu na akci nebo na nákupy do nějakého velkoobchodu:DD

4 Naty Naty | Web | 28. dubna 2011 v 20:45 | Reagovat

To je nádherně napsaný,.. Myslím si, že jsi, ale zdaleka nebyla jediná holčina co běhala po poli s pistolkama. I já jsem patřila spíš mezi tendle typ dětí...
Přesně tak, nejlepší je si nic nevyčítat, krásných patnáct let, plno prosmátých šťastných dnů, sice nespočetně posmrkaných kapesníčků, ale vždy je tu něco,.. něco krásnýho. Něco co nás tu drží, držíte mě tu Káťo :-*

5 Fllippy Fllippy | Web | 28. dubna 2011 v 22:27 | Reagovat

Patřím k těm lidem co nechápou jak si to můžeš pamatovat, když ti bylo dvě... Já co si pamatuji a to mi bylo snad čtyři, když u nás hlídal strejda a smažil hranolky tak jsem mu je kradla a moje starší sestra mě zavírala za to do skříně (dělala jsem to naschvál) přišla jsem na to jak ten "zámek" funguje a dokázalo ho ošmelit tak že se nezamkl... Sestra na mě potom koukala co tam dělám xD ono je pravda že během minuty mě hned zase pustila s tím abych se neudusila :) což nebylo možné :D
Ale to jsem se rozpovídala o sobě a přitom bych se měla bavit o tobě ne? Když to tak řeknu... přátelé bylo jsou a budou ovšem ne ti samí... někdy opravdu mohu říct, že člověka to bude velice mrzet. Stačí vzít tu školu základní škola potom se půjde na střední a ono se to nezdá všichni se zcizí (pokud nejdou na stejnou školu...) vyjde se škola a opravdu s málo s kým zůstaneš v kontaktu... a potom příjdou další lidí z práce nebo když odjedeš do ciziny... jediné co tu zůstane tak trochu jsou přátelé ze svého okolí nebo ti kteří prostě mají tendenci se setkávat... JE to někdy složité...
No nevím proč ale prostě mě napadlo tohle... už nikdy nebudu počítat matiku tak dlouho...

6 Janči-chan Janči-chan | Web | 29. dubna 2011 v 17:33 | Reagovat

krasne napisane :)
a este som ti zabudla pochvalit dess -> moc pekny ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.